Zimní vycházkaVycházku uspořádali ochránci přírody z Prahy 8 (ZO ČSOP Křivatec) ve spolupráci s OS na ochranu památek v Dolních Chabrech. Přidalo se i několik členů strakonické ZO ČSOP, a to ti nejodolnější, protože teploměr ráno ve Strakonicích ukazoval -15 stupňů a rádio hlásilo pro Prahu smogovou situaci. Akce se však vydařila. Začínali jsme u Ďáblické hvězdárny, k jejíž výstavbě byly využity i panely zbylé po stavbě nedaleko stojícího prvního pražského panelového domu. Hvězdárna stojí na buližníkovém kamýku ve výšce 325 m n.m. a je to významným vyhlídkový bod, ze kterého je při příznivém počasí vidět téměř polovinu Čech. Buližníky patří mezi nejtvrdší horniny, které vznikly před více než 640 miliony let na dně chladného starohorního moře. Jejich tmavé zbarvení je způsobeno organickým uhlíkem z tehdejších mikroorganismů. Při pohledu zblízka, v nich můžeme najít křemenné žilky. Od hvězdárny jsme pokračovali Ďáblickým hájem. Na nejvyšším místě je v lese vodojem zásobující vodou okolní sídliště. Odtud nás čekal náročnější sestup k další zastávce u přírodní památky Ládví. Zde je dodnes zachována příbojová kapsa a v ní téměř dvoumetrový balvan. Ten sem zasadil mořský příboj v druhohorách, kdy zde končilo moře (svrchní křída, před 98 milióny let). V usazeninách kapsy byly nalezeny mikroskopické zkameněliny dírkovců, ale ty jsme neviděli . Z lesa jsme se vydali do Chaber po naučné stezce „Dolní Chabry – Brána do pravěku Prahy“. První zastavení bylo u jediného menhiru v Praze. Říká se mu Zkamenělý slouha. I ten je z buližníku a byl sem pravděpodobně donesen/dovalen z nedalekého Ládví, což při jeho hmotnosti a vzdálenosti několika set metrů od lesa nebyl lehký úkol. Menhir důkladně popsal a nafotil Eduard Štorch, libeňský učitel, spisovatel, archeolog a amatérský fotograf v roce 1914. Menhir tehdy stál osamocen v poli. Domy se v okolí začaly stavět až ve 30.tých letech 20. století. Odpolední program pokračoval prohlídkou výstavy „Nejen Doba ledová v Dolních Chabrech“. Výstava byla připravena u příležitosti 60 let od smrti Eduarda Štorcha a je mu zde proto věnován velký prostor. Dozvěděli jsme se, že se v Chabrech našel mamutí kel, jak pravděpodobně vypadala chýše neandrtálce, jaké vykopávky můžeme najít na poli nebo co se našlo při rekonstrukci Stejskalova statku. Vycházka končila u kostela Stětí sv. Jana Křtitele na Bíleneckém náměstí. Předtím jsme se zastavili i u Knorova statku, který je dnes kulturní památkou a zároveň v něm sídlí oblíbená chaberská kavárna. Podobný výstavní statek od stejného stavitele stojí ještě v Bohnicích, jsou to dnes dvě nejhodnotnější dochované středočeské vesnické stavby. A víte, že původní barokní brána byla v 70. letech zničena? Nebo která soška světce dnes na bráně stojí? Na venkovní stěně kostela jsme si všimli tajemného nápisu na zdi, který se podařilo přečíst a obnovit teprve s využitím moderních technologií. V kostele jsme obdivovali vzácné pozdně románské malby v apsidě. Je zde zachován i nejstarší nástěnný mariánský cyklus v Čechách, který zobrazuje příběhy ze života Panny Marie, počínaje jejím narozením. Ale vše popsat nejde, příště si obdobnou akci nenechte ujít! zapsala: Dagmar Zemánková, Zdeňka Bíbrová foto: Iveta Jiroutková, Jana Snížková
| ||||||||||||||||||||||||||||
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
