Zasypání podzemí kostelaPodzemí kostela Stětí sv. Jana Křtitele zasypáno
Prostor v podzemí chaberského kostela se postupem času stal jednou z atrakcí (a snad i chloubou) obce. Fragmenty základů tří starších kostelních staveb a patka sloupu empory, která byla kdysi součástí stojícího románského kostela, byly objeveny v průběhu archeologického výzkumu v letech 1974 a 1975. Pro mimořádnost objevu nebyly tenkrát nálezy zasypány, dochován zůstal i blok terénů se stratigrafií nejstarších podlah. Po jistém váhání a konzultacích (v té době nebyly s podobnými nálezy zkušenosti), byla konzervována pouze malá část odkrytého zdiva, ostatní konstrukce nebyly nijak upravovány. Projekt zpřístupnění odkrytých fragmentů byl zpracován roku 1976, práce v terénu byly dokončeny a expozice předána k užívání o dva roky později. Vzhledem k nedostatku financí byl zvolen nejjednodušší způsob presentace, kdy na střed kostela byly položeny dubové fošny, které je možné odkrýt. Při kontrolách stavu vykopaných konstrukcí prováděných v posledních letech se bohužel ukázalo, že jejich technický stav není dobrý. Zdivo substrukcí v některých partiích praská, drolí se a vypadává. Hrozí jeho totální destrukce. Příčinou je pravděpodobně kolísání vlhkosti a teplot stejně jako fakt, že ohrožené zdi byly vystavěny na hlínu. Problém byl konzultován s odborníky, nicméně se ukázalo, že dodatečná konzervace zdiva v tomto stavu není možná. Zajímavé je, že v nejhorším stavu je onen úsek zdí, který jsme před čtyřiceti lety konzervovali. Jediným řešením tak zůstala radikální změna přístupu - opětné zasypání vykopaných konstrukcí. Tím dojde ke stabilizaci jejich prostředí, a (doufejme) jejich dochování. Na projekt se podařilo získat grant z Magistrátu hl. m. Prahy. V průběhu měsíce října provedla stavební firma pod dohledem památkářů překrytí jednotlivých konstrukcí geotextilií a jejich následné zasypání drobným štěrkem. Je samozřejmé, že před tím byly nálezy ještě naposledy začištěny a dokumentovány současnými metodami (např. 3D scanner). Je nutné zmínit, že tyto práce byly prováděny za účinné spolupráce zdejšího OS na ochranu památek (Martina Mrňavá, Milan Pavýza, Stanislav Vyšín, Jana Snížková). Podzemí kostela bylo tedy zasypáno, nicméně jde pouze o provizorium, které skončí až s položením definitivní podlahy. Předpokládáme, že by při tom bylo možné a účelné ponechat viditelnou alespoň partii s atraktivní patkou románského sloupu někdejší tribuny a částmi někdejších podlah. Michal Tryml, Národní památkový ústav ------------------------------------------------------- ------------------------------------------------------- Příprava před zasypáním za OSOP Stanislav Vyšín Od poloviny 70. let byly archeologické nálezy pod podlahou kostela studovány odborníky a v posledních letech při akcích OSOP prezentovány i široké veřejnosti. Při každém otevření podlahy se však projevovaly neblahé vlivy kolísání teplot a vlhkosti pod podlahou. Staré základy, vyzděné z opuky na „hlínu“ se rozpadaly, drolily a tato destrukce byla stále více patrná. Bylo jasné, že pro záchranu všech starších fází kostela bude nutné najít řešení. Po mnoha jednáních bylo odborníky vybráno rychlé a finančně nejméně náročné východisko. Bohužel však spočívalo v úplném zasypání nálezů a jejich zakonzervování pod vrstvou technického štěrku. Nálezy pod zemí tak mají zůstat v bezpečí uchovány, nám všem se ale na velmi dlouho uzavře pohled do tisícileté historie Chaber. Přípravné práce před zasypáním podzemí se skládaly z několika fází: Úplně na počátku bylo vynesení kostelních lavic, odklopení prkenné podlahy a poté důkladné vyčištění všech vykopávek vysavačem. Následně podzemí ovládli archeologové a vše opět pečlivě prostudovali, nabrali vzorky, přeměřili a nafotili. Je potěšující, že tento výzkum proběhl za účasti redaktorů z Českého rozhlasu. Jako další přišlo na řadu 3D skenování, které by nám v budoucnu mělo umožnit alespoň virtuální prohlídku zasypaného podzemí. Rovněž vzácné románské nástěnné malby v apsidě byly znovu pečlivě zaměřeny, nafoceny a naskenovány. I plášť kostela byl znovu prozkoumán a zaznamenána jeho poloha vůči okolnímu terénu. Po odbornících na „scénu“ nastoupila stavební firma, jejímž úkolem bylo provést samotnou konzervaci podzemí. Nejprve její pracovníci zakryli všechny dochované zbytky starších kostelů černou geotextilií, jejímž účelem je oddělovat archeologické nálezy od zásypového materiálu. Finance na všechny etapy, spojené se zakonzervováním nálezů pod podlahou kostela, byly financovány z grantů Magistrátu hl. m. Prahy. Zasypávání podzemí kostela Poté se za dohledu archeologů NPÚ Praha započalo s vlastním zasypávání a do nitra kostela mizelo jedno kolečko materiálu za druhým. Jelikož se těžké náklaďáky nedostaly až k branám kostela, bylo nutno všechen materiál postupně odvozit od silnice do nitra kostela, což časově celou akci velmi protáhlo. Zásypem byl jemně drcený, vysušený štěrk, což bohužel mělo za následek obrovskou prašnost uvnitř kostela. Doufejme, že se tím neznehodnotily nedávno opravené románské nástěnné malby. Celkem pět dní trvalo, než byl zásyp dokončen a ze všech archeologických vrstev pod podlahou je tak dnes vidět pouze románská patka. Nezbývá než doufat, že se v brzké době vyřeší technické otázky prezentace nálezů a veřejnost si tak bude moci znovu prohlédnout alespoň část z nich. Symbolická tečka za vším pak byla učiněna v sobotu 4.10. Proběhlo zde totiž setkání těch, kteří se v 70. letech podíleli na zdejších archeologických vykopávkách. Všichni se společnou rukou dali do úklidu zaprášeného kostela a přitom zavzpomínali na dobu chaberských výzkumů.
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
_1413890221954.JPG'))
)
)
)
_1413890316641.JPG'))
)
)
_1413890392078.JPG'))
)
_1413890438327.JPG'))
)
)
)
