Ondřej Šefců - památkový dohledPrvní setkání v letošním roce 2021 u chaberského kostela společně s odborníky, kteří se snaží pomoci se záchranou nejstarší pamětihodnosti obce, se uskutečnilo 9. března. Tentokrát jsme mezi sebou přivítali i specialistu z NPÚ Praha Ing. arch. Ondřeje Šefců, který má od letošního roku nově památkový dohled i nad chaberským kostelem. Ráda bych vám ho představila a tak jsem mu položila pár otázek.
Ondřeji, jak byste popsal svou dosavadní odbornou práci, a které projekty pro Vás byly nejzajímavější? Popsat stručně svoji dosavadní práci asi neumím. Nastoupil jsem k památkářům už v roce 1983, hned po ukončení studia na Fakultě architektury ČVUT. Měl jsem možnost pracovat na opravdu široké škále objektů, od středověkých hradů, přes kláštery, kostely až po lidové nebo technické stavby. Zajímavé byly pro mě všechny, asi nejvýznamnější byla práce na palácích pro Poslaneckou sněmovnu ČR a Senát ČR v 90. letech minulého století. Ale já to chápu tak, že v památkové obnově není „malých rolí“, vždy jsem se snažil dělat svoji práci odpovědně, zužitkovat zkušenosti moje i ostatních a vést celý proces obnovy ke zdárnému výsledku. Z mimopražských akcí budu vždy rád vzpomínat např. na obnovu kláštera Františkánů v Kadani, hradu ve Strakonicích, zámku Kratochvíle, hradu Křivoklát a Točník, rotundy sv. Kateřiny ve Znojmě, zámku (bývalého kláštera) s basilikou sv. Prokopa v Třebíči a mnoho dalších. V Praze jsem vedle zmíněných paláců pracoval např. na obnově Emauzského kláštera nebo areálu Vyšehradu. Vedle své památkářské práce jsem se také vždy snažil o osvětu, mám za sebou desítky přednášek, odborných článků a několik knížek. Za důležité považuji také svoje působení ve Společnosti pro technologie památek, která má za cíl zamezit šíření bludů a propojit (velmi různorodé) obory, které v památkové péči působí. Mojí velkou zálibou je malování, kreslím všechno možné, ale pochopitelně památky a jednu rychlou skicu z Chaber jsem zhotovil i pro tento článek. Jak můžete přispět k záchraně kostelíka v Chabrech, a jak na Vás působí samotné místo? Kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Chabrech je mimořádná a krásná památka a já jsem moc rád, že se mohu podílet na jeho obnově. Nemyslím, že by zde šlo přímo o záchranu, i když je pravdou, že vlastní objektu kostela má poměrně nepříjemné statické poruchy a špatný je stav i velké části ohradních zdí. Hodně zde bylo již uděláno, také díky Vašemu Sdružení, ale hodně práce ještě zbývá. Ona obnova památek vlastně nikdy nekončí, je to stálý proces. Naší hlavní úlohou je nic nepokazit, vstupovat do historických objektů s respektem a poučeně. Mám docela štěstí, že v případě místního kostela, jsem se dostal do „dobré“ společnosti. Archeologické výzkumy zde vedli pánové Dragoun a Tryml, které dlouho znám a velmi si jich vážím. Na současných výzkumech bude pracovat Dr. Havrda, můj milý kolega a velice erudovaný archeolog. A projekční práce mají na starosti místní rodáci, pan arch. Žilka a statik Ing. Zima. Oba dobře znám, měl jsem možnost s nimi spolupracovat a myslím, že je to skvělý tým. Budu se snažit jim dělat dobrého spoluhráče. Vedle již zmíněných statických trhlin mi dělá starost odvodnění kostela, stav jeho západního průčelí a východní části opěrné zdi. Těším se, až se ponořím do studia podkladů, je toho hodně. Určitě zde najdu inspiraci pro sérii kreseb nebo obrazů, nejen kostel, ale centrum Chaber je malebné a inspirativní místo, které má svůj genius loci. Rád bych zkusil, pod vedením mých učených kolegů, jednou namalovat jakousi rekonstrukci těch původních kostelíků, případně středověké podoby „původních“ Chaber. Jana S.
| |||||||||||||||
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
