V západním štítu uvnitř půdy chaberského kostela můžeme nalézt pískovcový kámen s tajuplným nápisem. Na kameni jsou čitelná písmena SB, další je nejasné a pak Y. Dále jen AD 1439 a značka kladívka. Do půdní vestavby byl pískovcový kvádr vložen nejspíš roku 1439, jak vytesaná datace napovídá…
Na počátku 15. století v zemích Koruny české probíhaly ničivé husitské války. Také Chabry, malá víska nedaleko Prahy, nebyla ušetřena. V letech 1420-1434 muselo dojít k poničení obce a také kostela s farou, který byl vypálen a pobořen (Karel Dvořák str. 52), podobně nám to dokládá i restaurátorská zpráva o kostele pánů Laštovičky a Josefíka z roku 1974.
Když lidé po dlouhých válkách opravili své domovy, pustili se do obnovy milovaného kostela zasvěceného Stětí sv. Jana Křtitele. Kostel stojící v Dolních Chabrech asi od roku 1175 byl postaven jako románský s nízkým štítem, jak můžeme dodnes zvenčí vidět na odhaleném zdivu ve východním štítu kostela.
Na půdě do západní zdi štítu, mezi románskou a novou gotickou nástavbu, vložili tvůrci renovace kostela, pískovcový kámen. Vyryté datum AD 1439 mělo navždy připomínat tuto velkou opravu krovu, střechy a stavby samotné. Na východní stěně štítu byla zřejmě ve stejném období přizděna i štuková koruna, 25 cm dlouhá a 8 cm vysoká. Koruna je nejspíš značkou samotného mistra stavitele, dodnes neznámého, ale zřejmě významného. Skutečnost, že byl celý kostel opravován v 15. století nám potvrdil i nedávný dendrochronologický průzkum krovů.
S pohusitským obdobím a chaberským kostelem se pojí ještě další zajímavost. Na jižním nároží stavby se zachoval gotickým písmem červeně psaný citát „Dokud se nemodlí srdce, jazyk se namáhá marně“. Pro tehdejší lid znamenala víra a chrám Boží tolik, že jej ani v těžkých poválečných dobách, nenechali zaniknout. Pro nás lidi 21. století, kdy nemáme nouzi o přežití, by láska našich předků k posvátnému místu mohla být zdrojem inspirace, abychom nenechali nejstarší chaberskou kulturní památku chátrat a zasloužili se rovněž o její zachování pro další generace.